Na co se ptáte....

1. Malujete obličeje sama, a jestli ano, jaké barvy používáte?
   Nemám ráda obličeje "z fabriky", takže ano, menším panenkám,  s výjimkou Jenny od fy Takara, maluji obličeje. Používám akrylové barvy naředěné v lahvičkách, konkrétně Hobby Line od firmy Kreul, ale jiní přísahají např. na značku Golden. Pak je nutné mít zakončovací laky (matný a lesklý), aby malba nevybledla a nesetřela se - ale stejně, prosím vás, nepřemalovávejte panenky, se kterými si budou hrát děti - takového "ducha" ani nalakovaná tvářička mít nebude....
   Výborná věc je retardér - zpomaluje schnutí a dají se jím ředit barvy, aniž by se moc roztékaly, což je při trojrozměrném povrchu velmi výhodné.  Štětce 1,0,00, 000....Pokud vládnete drobet angličtinou, p. Juan Albuerne vytvořil "přemalovávací manuál".
    
2. Jak se dají upravit vlasy?
   Na vlasy panenek se používají termoplasty, takže jdou tvarovat teplem. Můžete je splést do copů (nejlépe za vlhka), nebo natočit na brčka a upevnit vlásenkami či špendlíky. Pak hlavičku na 20 SEKUND -(ne déle!!! - jinak se vám zkrepovatí, a máte panenku-čarodějnici) ponoříte do misky s velmi horkou vodou, vytáhnete a ihned vrazíte do misky s ledovou vodou. Až hlavička úplně zchladne, vylovte a nechte ji schnout, nejlíp i 1-2 dny, aby si vlasy zvykly být v požadovaném tvaru, pak rozmotejte a upravte. Prima vizuálního průvodce vytvořili Japonci v Noix-de-Rome.
   Narovnat, příp. "zachránit"   poničené, zaknocené vlasy se také dají - to je nejdříve dobře odmočíte (10 minut stačí)a vyperete v Jaru, pak změkčíte buď vlasovým kondicionérem nebo aviváží na prádlo. Opatrně, ale důkladně rozčešete, panenku posadíte do umyvadla nebo do vany, a přelijete jí pomalu hlavu konvicí horké (už ne vařící) vody. Uvidíte, jak se vlasy narovnávají. Pak jí pusťte na hlavu ve stejném směru studenou vodu, nechte uschnout. Tyto čáry s vlasy se dají na jedné panence udělat maximálně 2x-3x, proto nedoporučuji takhle trýznit drahé sběratelské panenky.
    
3. Šijete ručně, nebo na stroji? A proč?
   95%  ručně. On  ten ruční šev (šiju obvykle 2-3 stehy přední,  1 zadní) není tak "fest", šije se v podstatě 1 nití - na stroji  dvěma -, takže je tenčí, poddajnější  a člověk vidí z obou stran, kam si tu jehlu zabodává. Mimochodem, zkusili jste někdy vsadit miniaturní rukáv na stroji? A povedlo se? Tak to jste machři... To nezvládám. Stroj používám  většinou jen na štepování, nebo na šití svršků bot, na moderní oblečení u BJD panenek, které jsou větší.
    
4. Jak dlouho vám trvá ušít šatičky?
   Řekněme, že jich dokážu vyrobit 10-12 za rok. Záleží na složitosti oděvu, materiálu - něco se musí barvit, malovat, vyšívat, takže některé mám za 2 víkendy hotové, jiné se táhnou třeba přes rok - to taky jak mám náladu, vždyť to šiju pro zábavu a nikdo mne nehoní....
    
5. Jaké materiály jsou vhodné?
   Tenké, splývavé, nejlépe z přírodních  (hedvábí, bavlna, vlna) nebo skoro-přírodních  vláken (viskóza) - dají se dobře barvit, tvarovat párou a nevulkanizují. Jo, ale zkuste najít hedvábný samet nebo brokát! Někdy se holt umělina použít musí... Vzor na látce by  měl být velikostí úměrný k panence. U Barbie je to cca 1:6. Pokud se to nedodrží, šaty obvykle vypadají humpolácky - a totéž platí o stuhách, krajkách a korálcích.
    
6. Mají vaše střihy přídavky na švy?
   Ne, na co? Každá švadlenka si musí sama určit, jak široké přídavky se jí hodí - záleží na její zkušenosti a na vlastnostech látky, kterou použije.
    
7. Dají se ty šaty svlékat a prát?
   Ovšemže se dají svlékat - jsou to šaty na panenky, ne? Tedy, někdy je potřeba přestřihnout šněrování, ale šaty se tím nijak nepoškodí.  Jedinou výjimkou jsou chrániče předloktí u Serpenteaua - ty sundat nejdou. Oblékání může být časově náročné :-))
   Prát se většinou také dají - v ruce,  ale plstěné klobouky  (Serpenteau) a oděvy s  aplikací z kůže (Faramir) prát naprosto nedoporučuji.
    
8. Jsou vaše oděvy historicky přesné?
   Děláte si legraci? Jak by mohly, v poměru 1:5 - 1:6? Řekněme, že se dost snažím, aby střih, barvy a vzory byly historicky přijatelné. (Nemůžete,  no prostě nemůžete vyrobit francouzské středověké dámě róbu z japonského brokátu  se sakurami a ozdobit ji krajkami. Stejně tak hrozné by byly třeba princesové švy a vyšívání barevnou kovovou nití...)
    
9. Kde berete panenky? Máte i nějaké zvláštní....
   Po second-handech, ve velkých hračkářstvích, na internetové aukci E-bay, v zahraničních internetových obchodech. Věčná škoda, že se pěkné, velké panenky, určené pro sběratele (např. Gene Marshall, Tyler Wentworth, Brenda Starr, Alexandra Fairchild-Ford) i  ty menší, ale stejně kvalitní, nedovážejí běžně  k nám (v některých e-shopech a na aukru jsou občas k mání)... To poštovné je úděsné.
    
10. Odkud máte materiál? Používáte i něco speciálního, co vám usnadňuje šití?
    Zase second handy - kde mají kus za jednotnou cenu, anebo na váhu, stojí za to nakoupit staré hedvábné blůzy. Hedvábí v potřebách pro umělce (např. v Praze v Opletalce mají dobrý výběr, ale i jinde), efektní látky v ul. Karolíny Světlé, Budečské a v Korunní, kde se dají sehnat  i nejrůznější flitry, štras a barvy na látky. Používám Fray-Check, což je průsvitné lepidlo, zabraňující třepení;  fantomovou fixu na překreslení střihu na látku - po krátké době zmizí, takže doporčuju  hned nakreslené prostehovat barevně odlišnou nití; tenké, dlouhé jehly, určené na navlékání korálků k šítí tenkých látek; monofilovou "neviditelnou" nit - šije se s ní příšerně, ale za to opravdu není skoro vidět.
     
11. Čím obarvím hedvábí a silon?
    Pokud máte na mysli BARVENÍ,  a ne MALOVÁNÍ, tak použijte na oba typy látek třeba barvy zn. Iberia - jsou poměrně běžné a můžete s nimi barvit i v automatické  pračce - neuděláte si tak na látce "kocoury", jako když barvíte v hrnci.
     
12. Co je to OOAK?
    Zkratka z anglického One Of A Kind - tj. jediný kus, originál. Originál má svou cenu - když je dobrý -, jak je takových výrobků víc, už jejich vzácnost a cena klesá. V tomto případě to znamená, že už podruhé nesmím vyrobit naprosto stejné šaty - musí se lišit buď barvou, nebo velikostí panenky. Je to "věc cti".
     
13. Prodáváte panenky?
    Ne, je mi líto. Víte, co mi dá práce sehnat vhodnou panenku, upravit ji a namalovat, aby měla obě oči stejně vysoko a stejně velké? A když už se povede, mám k ní velmi vřelý vztah...:-))
     
14. Můžu od vás získat šatičky?
    Spíš ne, na zakázku  ("na rozkaz") šít neumím, a s ušitými se nerada loučím...
     
15. Přemalujete mi mou panenku?
    Pokud máte pocit, že JÁ jsem toho schopná a že VY bez toho nemůžete žít...:-)) Portréty podle fotografií opravdu neumím, to můžete vidět sami.
    A co mě to bude stát?
    Poštovné. 
    
16. Uděláte mi střih - na panenku, na mne?
    Ne, je mi líto.  Nebudu dělat střih na šaty, které sama nechci ušít - je to pro mne ztráta času, který bych mohla využít jinak, a neozkoušený střih nemohu s dobrým svědomím publikovat.